Martin Zikmund

Lidé se mě často ptají, jak jsem se dostal k tomu, co teď dělám. Jak mě vlastně napadlo přejít ze světa byznysu do pomáhající profese.

Cesta to nebyla věru přímá. Jako malý jsem miloval techniku, což mi v zásadě zůstalo dodnes. Původně jsem chtěl být stíhacím pilotem, ale pak mě uchvátil svět počítačů a v šestnácti svět telekomunikací. V rámci telekomunikací, kterým jsem se věnoval nejen na vysoké škole, i pracovně, jsem se dostal k byznysu – marketing, management, finanční řízení, mezinárodní obchod. Vystudoval jsem i to. A do toho se ale zajímal o bionanomedicínu a tehdy ještě měl ambici v ní získat titul Ph. D. Nakonec jsem se ale na studium po úspěšně složené státní doktorské zkoušce vykašlal. Ztratilo pro mě smysl, protože vědecké kariéře jsem se věnovat nechtěl.

Lákal mě strategický a změnový management. Pracoval jsem v oblasti marketingové komunikace pro velké korporace, které se těmto oblastem věnovali, zejména po stránce podpůrných IT nástrojů. Mluvil jsem s více než třemi stovkami jejich zákazníků různých velikostí a oborů. Mluvil s majiteli, C-level manažery i běžnými zaměstnanci. Potkával firmy, které překonaly krizi v roce 2008 i ty, které z ní vzešly. Do toho jsem sám cestoval po celé Evropě, zažíval občas až neuvěřitelné věci a potkával se s až neuvěřitelnými lidmi. Bytostná setkání s některými z nich mi změnila doslova celý tehdejší můj život.

Cenou za tyto změny byla ztráta smyslu v práci. Jestli nějaká korporace kótovaná na burze v New Yorku díky mé práci pro ní vydělá o milion nebo dva miliony dolarů víc najednou nemělo smysl. Miloval jsem produkty, které ty firmy nabízely, rád je používal a prozkoumával, ale smysl už tam nebyl. Vlastně jsem dospěl tam, kam jeden z mnoha lidí, které jsem při svých cestách po Evropě potkal kdysi na Gellértu (kopec nad Budapeští) – manažerka z KPMG, jejíž srdce patřilo pomáhání dívkám v Africe prodaným do otroctví. Poslední dílek skládačky se nakonec skrýval na samotě uprostřed rakouských Alp, kde jsem vlastně úplnou náhodou prošel iniciací do prastaré techniky meditace – Kriya Yogy. Jeden z mistrů – bývalý manažer významné norské korporace, který v Norsku vše zabalil a odstěhoval se do chrámu v Indii, kde se začal věnovat meditaci, aby se později stal mistrem a učitelem.

Když se ona skládačka složila a já viděl to, co mi dříve bylo ukryto, zbývalo „jen“ jediné a to nejdůležitější – získat potřebné dovednosti a znalosti, protože jsem chtěl lidem pomáhat, a ne jim ublížit. Na doporučení kamarádky, která vystudovala psychologii v Londýně, jsem v roce 2015 nastoupil na čtyřletý sebezkušenostní výcvik v Person-Centered Approach dle Carla Ransoma Rogerse a o rok později i na studium Pražské psychoterapeutické fakulty. Přišlo mi to tehdy jako vhodnější a pro mé budoucí klienty bezpečnější cesta než si udělat čtyřiceti nebo stohodinový kurz koučinku, který jsem měl už kdysi na druhé vysoké škole. Ty stovky hodin sebezkušenostního výcviku a seminářů (zatím přes 1200 hod.) a stovky hodin teorie (zatím 711 hod.) byly nakonec má nejlepší investice v životě. Navíc jsem zde potkal desítky špičkových kolegů psychoterapeutů, psychologů, psychiatrů i dalších skvělých lidí, z nichž mnozí jsou dnes mí přátelé.

Za těch dnes už více jak 10 let však moje cesta pokračovala dále. V roce 2016 jsem vykopnul první náznak dnes už mnohaletého projektu 13 hříchů rodičovstí, který pomáhá rodičům i dětem, ať už malým nebo dospělým, ke svobodnějšímu a šťastnějšímu životu i rodičovství, a který zároveň bojuje – někdy i na půdě parlamentu – za práva dětí, která jsou v Česku dodnes pošlapávána.

A protože cestování po Evropě jsem se nevzdal ani se svou rodinou, tak po mnoha měsících strávených v Německu, Francii, Lucembursku a Španělsku jsem se nakonec definitivně odstěhoval do Galicie. Takže má dosavadní životní pouť trochu symbolicky skončila na doslova na O Camiño de Santiago.

Z čeho vycházím

V přístupu zaměřeném na člověka (PCA) jsem absolvoval intenzivní čtyřletý výcvik u Diakonie ČCE, celkem 668 výcvikových hodin. Kromě toho však každoročně absolvuji i desítky hodin dalších sebezkušenostních seminářů v nejrůznějších jiných psychoterapeutických přístupech (nejvíce zatím v daseinsanalýze, taneční a pohybové terapii, biodynamických masážích a hagioterapii). Věřím, že každý z ověřených psychoterapeutických přístupů má klientům co nabídnout.

Kromě více než 1200 hodin sebezkušenostních výcviků, seminářů a vlastní terapie jsem však věnoval značné úsilí i formálnímu vzdělání. To jsem absolvoval ve formě tříletého studia na Pražské psychoterapeutické fakultě PVŠPS, ale také formou online kurzů na řadě prestižních zahraničních univerzit jako je UC Berkeley, Yale University, University of Minnesota, Princeton, KU Leuven a další. Ročně také trávím stovky hodin dalším samostudiem, ať už z knih, či přímo z vědeckých studií.

První vysoká škola mě naučila ctít tzv. science-based a evidence-based přístup, tedy přístup postavený na vědeckých poznatcích a důkazech. Neuropsychologie, psychoneuroimunologie, psychoonkologie, kognitivní psychologie, vývojová psychologie, pozitivní psychologie – tyhle všechny a mnohé další vědní obory přinášejí důležité poznatky, které nám mohou prokazatelně pomoci cítit se v životě lépe a pochopit některé zákonitosti a vzájemné spojitosti, a proto s nimi také pracuji.

Zároveň jsem však srdcem spirituální člověk, což se v západním pojetí psychoterapie nijak nevylučuje. Mám za sebou řadu zajímavých a obohacujících prožitků, od klinické smrti, přes nejrůznější zkušenosti z průběhu mého dalšího života i z mých cest. Mám velmi blízko k meditaci, buddhismu i křesťanství, včetně křesťanské mystiky. Mezi mé přátele patří i pár katolických i evangelických kněží. Věřící ale nejsem, sám sebe považuji za agnostika. Ve své práci i životě vnímám vědu a spiritualitu jako propojené nádoby.

Moje filozofie

„Když procházíš peklem, tak se nezastavuj,“ tak zní citát, který bývá připisován Winstonu Churchillovi. Pro kolik lidí je ono „peklo“ dnes aktuální. Přesto s tím citátem nemůžu souhlasit. Zastavit se je někdy důležité, třeba pro načerpání sil a někdy i uvědomění si toho, že odbočka z pekla ven je hned za rohem. Však kolik lidí dnes běhá jako morče v kolečku, kolika lidem se spousta nepříjemných prožitků a životních situací v životě opakuje. Kolik lidí pro příliš velký tlak nemá vlastně čas žít. Ne, větší tlak na výkon to často nespraví, spíš naopak.

Navíc, cesta peklem může být dlouhá. Proto osobně razím spíš filozofii: „Když už procházíš peklem, tak si aspoň opeč pár buřtů.“ A tak pomáhám lidem, kteří si procházejí osobním peklem najít cestu k tomu, aby se jim žilo líp, udělat si to „hezčí“ – ne „až se stane něco“ nebo „až něco skončí“, ale tady a teď. Stejně tak za mnou však chodí lidé, kterým se v životě daří dobře, „jen“ cítí a vnímají, že by to mohlo být ještě lepší. Náš mozek byl bohužel „navržen“, abychom přežili, a ne abychom byli šťastní a spokojení. Proto je potřeba k tomu vyvinout vždy nějaké úsilí.

Moje vzdělání

Původně jsem vystudoval telekomunikační techniku na FEL ČVUT. Tam jsem také poprvé „přičichl“ k biomedicíně a neurofyziologii. Na stejné fakultě jsem také pokračoval v doktorském studiu zaměřeném na bionanomedicínu. Doktorát jsem ale nedokončil. Paralelně s ním jsem však vystudoval podnikání a management v průmyslu na MÚVS ČVUT. Tady jsem se zase dostal k té méně hmatatelné části – k lidské psyché – lidské zdroje, management, leadership a koučování. To klíčové v oblasti vzdělávání však přišlo až mnohem později.

Institucionální vzdělání

• Studium na Pražské psychoterapeutické fakultě PVŠPS (2016-2019)
• Sebezkušenostní výcvik PCA (Rogersovská psychoterapie), 668 hodin, Diakonie ČCE (2015-2018)

Sebezkušenostní semináře

• Sebezkušenostní seminář Racionálně – emotivně – behaviorální terapie Alberta Ellise, 17 hodin, doc. PhDr. Karel Balcar, CSc. (2019)
• Seminář Psychoterapie poruch příjmu potravy, 17 hodin, PhDr. František David Krch, Ph. D. (2019)
• Seminář Vybrané kapitoly z lékařství, 12 hodin, MUDr. Olga Dostálová (2018-2019)
• Seminář Onkologická onemocnění a psychika člověka, 12 hodin, MUDr. Olga Dostálová (2018-2019)
• Sebezkušenostní seminář Biodynamické masáže, 17 hodin, Mgr. Johana Špicnerová, Mgr. Martina Ambrožová (2018)
• Sebezkušenostní seminář Transakční analýza, 17 hodin, PhDr. Jiří Libra (2018)
• Sebezkušenostní seminář Psychoterapie a šamanismus, 17 hodin, Mgr. Pavla Štěpničková (2018)
• Sebezkušenostní seminář Laická pomoc bližnímu v krizi, 17 hodin, Mgr. Alexandra Černá Lammelová (2018)
• Seminář Diagnostika a léčba závislostí, 12 hodin, MUDr. Petr Popov MHA (2018)
• Sebezkušenostní seminář Taneční a pohybová terapie, 17 hodin, MUDr. Radana Syrovátková (2017)
• Sebezkušenostní seminář Dramatizační metody v psychoterapii, 17 hodin, doc. PhDr. Karel Balcar, CSc. (2017)
• Sebezkušenostní seminář Existenciální terapie, 17 hodin, doc. PhDr. Karel Balcar, CSc. (2017)
• Sebezkušenostní seminář Arteterapie, 17 hodin, PhDr. Ingrid Hanušová, Ph. D. (2017)
• Sebezkušenostní semináře Daseinsanalýza, 51 hodin, Mgr. Jakub Zlámaný, Ph. D. (2016-2017)
• Sebezkušenostní semináře Hagioterapie, 49 hodin, MUDr. Prokop Remeš (2016-2017)
• Seminář Výklad snů, 15 hodin, Doc. PhDr. Jiří Růžička, Ph. D. (2016-2017)
• Sebezkušenostní seminář Gestalt terapie, 17 hodin, MUDr. Marie Štefanová (2016)
• Seminář Kognitivně-behaviorální terapie úzkostných poruch, 12 hodin, Mgr. Katarína Durecová (2016)

Sebezkušenostní online kurzy

• Health Behavior Change: From Evidence to Action, 20 hodin, associate prof. Marney White, Ph. D., MS, Yale school of Public Health, Yale University (2021)
• Existential Well-being Counseling: A Person-centered Experiential Approach, 89 hodin, KU Leuven, Prof. Mia Leijssen, doc. Siebrecht Vanhooren (2018)
• De-Mystifying Mindfulness (Mindfulness Based Stress Reduction), 35 hodin, Universiteit Leiden, Prof. Dr. Chris Goto-Jones (2018)
• Science of Happiness, 47 hodin, UC Berkeley, Dacher Keltner, Ph. D., Emiliana Simon-Thomas, Ph. D. (2017)
• Science and Practice of Yoga, 27 hodin, University of Texas, Arlington, Stacy Dockins, Catherine Spann, Ph. D., prof. George Siemens, Ph. D. (2017)

Vzdělávací online kurzy

• Overcoming Dyslexia, 16 hodin, prof. Sally E Shaywitz, Yale School of Medicine (2022)
• Infant Formula Feeding, 8 ECME kreditů, prof. Berthold Koltetzko, Ludwig-Maximilians-Universität München (2022)
• Nutrition and Lifestyle During Pregnancy, 13 ECME kreditů, prof. Berthold Koltetzko, Ludwig-Maximilians-Universität München (2022)
• Understanding child development: from synapse to society, 24 hod., doc. Jorg Huijding, Universiteit Utrecht (2022)
• Breastfeeding, 6 EMCE kreditů, prof. Berthold Koltetzko, Ludwig-Maximilians-Universität München (2022)
• Addicted Brain, 24 hodin, prof. Michael J. Kuhar, Emory University (2022)
• Introduction to Self-Determination Theory, 30 hodin, prof. Richard M. Ryan, University of Rochester (2022)
• Schizophrenia, 12 hodin, prof. Matt Kurz, Wesleyan University (2022)
• Resilience in Children Exposed to Trauma, Disaster and War: Global Perspectives, 30 hodin, prof. Ann Masten, University of Minnesota (2022)
• Sleep: Neurobiology, Medicine and Society, 35 hodin, prof. Ralph Lydic + prof. Helen Baghdoyan, University of Michigan Medical School, University of Michigan (2021)
• Addiction Treatment: Clinical Skills for Healthcare Providers, 15 hodin/10 CEU credits, Ellen Edens, MD + Shannon Drew et al., MD, Yale School of Medicine, Yale University
• Nutrition and Lifestyle in Pregnancy, 10 hodin, prof. Berthold Koletzko, Ludwig-Maximilians-Universität München
• Everyday Parenting: The ABC’s of Child Rearing, 19 hodin, Yale University, prof. Alan Kazdin (2018)
• Positive Psychology, 12 hodin, University of North Carolina at Chapel Hill, Barbara L. Fredrickson, Ph. D. (2017)
• Buddhism and Modern Psychology, 18 hodin, Princeton University, Robert Wright (2017)

Čemu se věnuji

Kromě individuální práce s klienty se věnuji přednáškám pro firmy a další organizace. Nejvíc volného času mi aktuálně projekt 13 hříchů rodičovství a objevování nové domoviny i jejího místního jazyka.

Kromě toho se ve volném čase snažím věnovat zdravému pohybu, cestování, fotografování, meditacím a hlavně svojí rodině.